« Předchozí stránka Další stránka »

Končí další náročný den. Kdo čte bleskové news, ví, že jsem dneska … tedy už včera testovala vliv vroucí kávy na tělo, a to doslova na vlastní kůži. Nechte si poradit, nezkoušejte to a důvěřujte mým závěrům – není to přijemné. Pokud byste zrovna na sobě měli umělou tkaninu, vězte, že se dokáže bleskurychle přiškvařit k tělu. To vím díky minulému pokusu naprosto přesně. Jsa tentokrát oděna v čistou bavlnu, byla jsem podobných kratochvílí ušetřena, navíc závěje panthenolové pěny odvedly dobrou práci, takže jen trochu skuhrám, nicméně nebudu se tu zbytečně dlouho zdržovat a sotva přidám hádanku, půjdu se velmi opatrně zvodorovnit.

V průběhu dne by se tu měl objevit začátek dalšího střípku vyprávění HP pod svíčkou a mám pocit, že veselý asi nebude. Uvidíme.

Na řadě je opět hádanka zlomyslná a rafinovaná. V jaké roli by příznivec filmů o Harry Potterovi našel tuto dámu ?

 

 

 

Hadanka


 

Usoudili jste, že tato herečka má v HP filmech cosi společného s mocným hlasem ? CHYBA !

Číst celý zápisek »

Tenhle týden je zakletý. Ani dnes, v neděli, se vytoužený klid nekoná – člena rodiny mi dnes smetl opilý ridič. Tudíž jen bleskově probíhám a přidávám alespoň další hádanku.

Koho hraje ve filmech o Hary Porterovi tato skvělá herečka ?

 

 

Hadanka


Uhodnuto na první pokus. Pro potěšení přidávám pár fotek a krátké video.

Číst celý zápisek »

 

Magnas :c)

 

 

Dnes se za soumraku rozhoří ohně. Už před tisíci lety plály v tento večer hranice na pohanskou oslavu jara, lásky a sexu, jíž se říkalo Beltine a jejím účelem nebyla připomínka upalování ženštin obcujících se samotným peklem, ale rituální očištění posvátným ohněm od všeho nečistého a získání ochrany proti různým stvořením z jiného světa. Sousedé, germáni, slaví tento svátek jako Valpružinu noc, a oslavují jím bohyni Valprugu, patronku čarodějnic.

Církev nás naučila mluvit o Filipojakubské noci a tehdy se začaly ohně zapalovat proto, aby bránily čarodějkám slétat se na kopcích k sabatu. Pokud tam snad nějaká nešťastnice dorazila, byla bez okolků upálena.

Každopádně, na tom se snad shodnou všichni, je to noc plná magie. Nevím jak vám, ale mě je nejbližší ta pohanská verze, která pak od ohně milenecké páry pošle do lesa, kde se pod stromy přinejmenším prolíbají až do prvního máje :c)

Krásně si dnešní večer užijte.

M.

 

 

 

Tohle téma by si zasloužilo mnohem víc, než jen kratičký zápisek, povzdech. Vystačilo by na obsáhlou knihovnu, ale já mu dám jen pár řádků, abych odpustila páru rozbouřeného adrenalinu.

Je běžným jevem, že se dítka dívají na své rodiče jako na dinosaury. Žili v nějaké prehistorické době, mluví o tom, že tehdy mládež měla jiné hodnoty i vychování, vzpomínají na lepší muziku a na to, že mléko stálo dvě koruny. I oni se dívali podobně na své rodiče. Ti ještě zažili válku nebo vyrůstali v poválečné době a vzpomínají na příděly na lístky, na zatýkaní gestapem, později STB, na „přátelskou“ intervenci sovětských vojsk a na začátky zpívajícího elektrikáře s odstálýma ušima, budoucího sběratele Zlatých slavíků.

Co si dneska mladý člověk představí pod pojmem válka a holocaust ? V mnoha případech něco, o čem se mluví ve zprávách a snadno se to dá přepnout, aby to nerušilo u večeře. Vím to a asi by mě tedy nemělo rozčílit, když se ve článku dočtu, že se budou prodávat (made in Ukrajina) památeční figurky Adolfa Hitlera. Co na tom, že je budou prodávat lidé, kterým dotyčný zmasakroval blízké ? Budou pak prodávat i figurky Stalina, aby se sbírka utěšeně rozrůstala ? A já se pak divím, že někdo zdevastuje terezínský hřbitov…

Moje babi s dědou patřili k těm šťastným, co válku přežili (mimochodem Němci jim pomohli a Češi na ně zavolali gestapo, ale to jen tak na okraj). Měli ale zle podlomené zdraví a dodnes mám před očima babiny omrzlé zmrzačené nohy. Řada jejich sourozenců a přátel takové štěstí neměla. Nebudu teď rozebírat, že těch několik málo přeživších pak ještě eliminoval komunismus. Chci říct jen jedno – vím jistě, že nikdo z nich by si figurku Hitlera nekoupil. Já si jí také nekoupím. A nechápu, že to mohou udělat lidé, kteří pak s patetickým ksichtem nesou svým předkům kytky na hrob.

Grafoman

 

Nemám to s vámi snadné, holenkové. Sotva se v komentářích u jednoho staršího střípku objevila oprávněná kritika a vycinkání za stylovou rozkolísanost, hned si vzpomnělo pár dalších čtenářů HP pod svíčkou, že mají podobný problém – J.K.R. by to takhle nenapsala a pan Medek by volil jiná slova.

Věřte, že se snažím o maximální kompromis mezi tím, co je mi vlastní a tím, co by snáz zapadlo do vašich představ. Příklad ?

Vezměte si třeba Smrtijeda Eela. Psát to po svém, bude popsán jako anorektická piraňa s dermatologicky náročnou pubertou, v případě nostalgičtějšího rozpoložení se stane vychrtlým s hladovou tváří podobnou měsíční krajině po náletu meteoritů. Jenže co si budeme namlouvat, okamžitě byste mě vypískali. A tak se pokorně šourám k obyčejnému poďobanci a chlácholím se výhodou, že nezabere tolik písmen.

Až mi tedy zase budete mít chuť dát za uši, vzpomeňte na to, že to s vámi vážně nemám jednoduché a dojde-li k vyjadřovacímu excesu, bylo to prostě silnější než já :c)

 

Jste-li zvědaví na náznak, co se bude ve vyprávění dít dál, klikněte na otevření celého zápisku. V opačném případě neklikat a nepsat komentář :c)

Číst celý zápisek »

« Předchozí stránka Další stránka »