Ahoj,
minulý víkend jsem Vám slíbila další vyprávění o tom, jak se mi daří. Dnes bude o tom, jak se snadno můžete stát dlužníkem statisíců, přestože žádný dluh nemáte. Domníváte se, že to není možné? Já si to myslela též. Přesto to možné je a nemusíte proto udělat vůbec nic :c))
Ahoj Vám všem,
uběhlo několik měsíců a jistě Vás nepřekvapí, že můj pestrobarevný život byl opět samý kotrmelec :c)
Ty z Vás, kteří se mnou prožíváte počítačovou anabázi, jistě rozchechtá, že opět píšu ze staré plečky (konkrétně z kopuletého vyřazeného serveru). Možná si říkáte: „Jak je to možné? Budiž, když vyhoří starý comp a nahradí se ještě starším, není divu, že ten brzy skončí též, a v zásadě nijak zvlášť nepřekvapí, když se to děje stále dokola. Ale přece nevyhořel úplně nový počítač?“
Nevyhořel, milé děti, zkrátka jsem najednou zjistila, že žádný nemám :c))
Pratele,
mam pro vas nekolik dobrych a spatnych zprav. Zvazte sami, ktere jsou ktere. 1) miluju vas 2) ten novy pocitac po poslednim zapisku zdechnul 3) pisu z telefonu, kupodivu to z tohohle jde, ale strasne blbe 4) jsem na mrtvici 5) nastesti je comp novy a tedy v zaruce 5) ale reklamace trva nechutne dlouho 6) asi mi drbne 7) nejspis je to osud 8 ) ale ja to nevzdavam :c)
M.
Moji úžasní věrní přátelé
a vy, kteří jste sem zabloudili omylem a možná toho už teď litujete,
zdravím vás všechny v novém roce. Činím tak s přesvědčením, že třináctka je šťastné číslo rafinovaně kamuflované množstvím pověr, které o sobě jistě šíří samo, takže nám všem tenhle rok bezpochyby přinese spoustu radosti. (Pesimistům připomínám, že jsme úspěšně přežili neúspěšný konec světa, takže by se mohli alespoň trochu snažit a přinejmenším se zaradovat z pokračování své existence. Pragmatiky žádám, aby svými věcnými poznámkami pesimistům tu snahu nekazili. )
Dojatě zjišťuji, že vás zajímá, co se mnou celý rok bylo.
Byl to náročný rok.