Pokračování zápisku “Můj milý deníčku”.

 

Že se dějí věci mezi nebem a zemí, které nejsme schopní racionálně vysvětlit nebo dokonce ani akceptovat, o tom jistě nikdo z nás nepochybuje. Já se s nimi setkávám na můj vkus až příliš často. Proč ? Netuším. Nemít na řadu těch zážitků svědky, pochybovala bych o svém duševním zdraví. Jedna taková zvláštní věc se mi přihodila nedávno. Nezmínila jsem se o tom dřív, protože starosti to vytěsnily a nepřikládala jsem tomu až tak velkou důležitost, dokud…

 

Pátrala jsem, co se stalo, co zapříčinilo takovou změnu v mých návycích, ono podivné vnímání času, neskutečnou únavu a neschopnost jakékoli kreativní práce (skutečně jakékoli, nejsem schopná nakreslit ani jedním tahem domeček a dělá mi potíže napsat i těchto pár řádků). Snažila jsem si zpětně vybavit, kdy k tomu došlo a jen mlhavě jsem si uvědomovala, že to časově koresponduje s jednou nedávnou cestou.

Musela jsem naléhavě odjet. Cesta odhadem 120 km. Nejela jsem sama. Cesta tam trvala přes dvě hodiny. Část vedla vesničkami a klikatými okrskami, chvilku času zabrala zastávka u benzínky. Další, poměrně dlouhý úsek cesty sice vedl relativně volnou dálnicí, ale nejelo se stotřicítkou, autu prokluzovala spojka a pneu přímo řvaly po výměně. Až sem posud je to v pořádku. Podivná byla cesta zpět. Ačkoli zpátky se jelo díky deštivému počasí ještě pomaleji, cesta trvala - věřte nebo ne - pouhých dvacet minut.

Zdá se vám to šílené či k neuvěření ? Mě také. Ale já se na hodiny (nenosím hodinky, takže v mém případě mobil) nedívala sama a každý se díval na své. Stejný čas ukazovaly i hodiny na palubní desce auta. Auto jelo nanejvýš osmdesátkou, ale aby se trasa dala stihnout v takovém čase, muselo by jet 360km/h.

Zaskočilo mě to, ale byla jsem tak unavená, že jsem to vypustila z hlavy stejně jako fakt, že si velký úsek cesty vůbec nevybavuju. Byla jsem šťastná, že jsem rychle doma.

Tak tomu bylo až do dneška.

Druhý účastník, resp. účastnice té cesty si totiž dnes postěžovala - hádejte na co ? Tušíte správně. Podivné vnímání času, únava, neschopnost soustředění, ztráta kreativity… Říká : “Je to od té divné cesty, vůbec nevím proč, co se to se mnou děje.” A já si vzpomněla.

A teď mi řekněte vy - je to na Chocholouška nebo námět pro Stephena Kinga ? Nevím. Zkrátka jsou věci mezi nebem a zemí.

 

 



13 x komentář to “Chocholoušek nebo King ?”


  1. Mik159No Gravatar — Červenec 13, 2008 @ 23:08

    Tema vecma mezi nebem a zemi myslim UFO??? Blbej for, priznavam, ale nemoh jsem si pomoct. Tak takova cesta se mi stava, kdyz mi dojde baterka v mobilu a jeste ktomu usnu za brnem a jen tak tak stihnu vystoupit v pardubicich!

  2. Mik159No Gravatar — Červenec 13, 2008 @ 23:11

    Jo jinak jestli mas potrebu, tak dej vedet a ja kontaktuju kamosku z bohnic (teda doufam, ze mam jeste nekde cislo)!
    K tomu prihodim jeden for od ni: Vite jakej je rozdil mezi doktorem a pacientem na psychiatrii??
    No doktor ma klice od cely! :mrgreen:

  3. Zuzka - SeemkaNo Gravatar — Červenec 14, 2008 @ 10:15

    Fííha… tak na tohle zná nejspíš odpověď jen jedna osoba, a s tou si - doufejme - hned tak nepromluvíme. Tedy, myslím odpověď na to přeskočení v čase.
    Každopádně je to pro Kinga.
    A moje teorie o unavené paní Inspiraci je tímhle pádem na houby. No nic :)

  4. StinovlasNo Gravatar — Červenec 14, 2008 @ 18:14

    nevim pro koho to je, ale podobny veci se mi taky stavaj, nemam po nich ale zadny trvaly nasledky (spatny).. znama mi ale vypravela o cloveku, kterej byl schopnej treba rozsvitit zarovku a stacilo mu na to jednim prstem ji drzet zespoda, druhym ze strany.. bohuzel s tim az moc machroval, predvadel se, no a najednou ho to zabilo :/ tim te ale samozrejme nechci strasit :) bohuzel ale nevim co s tim, zkusim se ti ale poptat! btw, co to bylo za auto a jezdi jeste?

  5. Zuzka - SeemkaNo Gravatar — Červenec 14, 2008 @ 18:16

    Proč by nemělo jezdit? Jako že bylo zakletý a po tý cestě najednou explodovalo?

  6. Mik159No Gravatar — Červenec 14, 2008 @ 20:25

    Nop jeste me napadlo jestli autu tesni vejfuk a tobe dou dobre hodinky! :mrgreen:

  7. StinovlasNo Gravatar — Červenec 15, 2008 @ 16:21

    protoze by nemuselo jezdit.

  8. LedikNo Gravatar — Červenec 17, 2008 @ 13:25

    Hmmm…zajímavé…a jsi si jistá, že ti “nezamrzl” mobil? Únava te spolucestovatelky mohla být tou dlouhou jízdou.Také je možné, že sis do podvědomí vsugerovala pozdější dobu vyjetí. a nebo nevím co by to mohlo být :D

  9. DeathwingNo Gravatar — Červenec 20, 2008 @ 12:55

    ahoja ledovče, tak už i ty si sem zavítal? Jinak článek je zajímavý.

  10. Zuzka - SeemkaNo Gravatar — Červenec 20, 2008 @ 23:10

    Zajímavý? Mně to přijde naprosto záhadný.
    Ledik - vždyť se každý díval na svůj mobil nebo hodinky. A že by ta spolujezdkyně byla unavená ještě několik týdnů po té cestě? To se mi nezdá. To je prostě záhada, a docela hustá!

  11. MagnasNo Gravatar — Červenec 23, 2008 @ 22:40

    Vy si z toho delate psinu, ale me do smichu nebylo. Clovek si po takovem zazitku pripada vazne jako cvok :c)

  12. Mik159No Gravatar — Červenec 24, 2008 @ 8:27

    Abych si pripadal jako cvok tak nemusim zazit neco takovyho! Staci kdyz vylezu pred barak. :mrgreen: Jinak vytej z5!

  13. FejoNo Gravatar — Červenec 25, 2008 @ 9:58

    podle mě je to normální :-D, ale asi jen proto že se mi to taky stává



Zde můžete přidat svůj komentář


Jméno




:D :-) :( :o 8O :? 8) :lol: :x :P :oops: :cry: :evil: :twisted: :roll: :wink: :!: :?: :idea: :arrow: :| :mrgreen: