« Předchozí stránka Další stránka »

Jak bude, to asi zajímá většinu z nás. Tahle předpověď sice není z Meteopressu, přesto se zdá být děsivě přesná :c)

  Číst celý zápisek »

Horko

 

 

Přátelé, je mi to líto, ale tento víkend pravděpodobně žádná kapitolka nepřibude. Mám naprosto uvařené oba mozkové závity, kolabuju horkem, a co hůř, můj počítač se mnou drží basu a také se mu nechce fungovat, takže ani nevím, jestli mi dovolí dopsat tenhle bleskový zápisek. Abych snad nezapomněla, že mám psát rychle, provází mě zoufalým, uširvoucím alarmem poblázněných teplotních čidel. Takže pokud někdo z vás zařídí počasí, při němž se já a moje počítadlo nebudeme cítit jako na grilu, nevylučuju, že se tu něco ke čtení najde, ale za současného stavu nelze. Beru větrák momentálně namířený do otevřeného písidla  a jdu se pod něj rozvalit sama.

Loučím se s vámi výkřikem : Kašlete na internet a můžete-li, běžte k vodě !

Vaše M.

 

Pribor

 

 

Nevím, jestli za to může odpovědné božstvo, nějaké tajemné potvůrky, nebo zda to mají na svědomí rozdovádění kouzelnící, ale ztrácí se mi nádobí. Léta letoucí se potýkám s nedostatkem malých lžiček. Nepodezřívala jsem zeměplošskou bohyni Dotčenu, ta se specializuje spíše na vzpříčení příborů v zásuvkách, podezřívala jsem jedlíky jogurtů, že v zamyšlení vyhazují do koše kelímky i se lžičkou. Ať tak nebo tak, počet lžiček se smrsknul na tak smutný počet, že početnější návštěva musela nechat lžičky kolovat, aby si vůbec bylo čím zamíchat kafe. Nemělo smysl něco dokupovat, lžičky okamžitě mizely jako v bermudském trojúhelníku. Nicméně těch zmíněných pár vždy zůstalo, tak jsem se naučila vystačit s málem. Jenže…

 

Číst celý zápisek »

Jedeme dál

 

 

Zdravím vás a omlouvám se za citaci z filmu Na samotě u lesa použitou v nadpisu. Nevím, jak u vás, ale tady prší. Stále, už řadu dní, a nebýt pár krátkých momentů, kdy si nebe skočí pro vodu, řekla bych, že bez přestání. Nebe se tváří pochmurně únorově, jen poloha slunce prozrazuje, že je asi máj. Nic proti májovým deštíkům, ale tohle už mi leze na nervy. Navíc jsem měla slíbený krátký výlet (delší v současném stavu nezvládnu) do nejbližší zmrzlinárny se zahrádkou na kafe a zmrzku pod slunečníkem, takže si to počasí beru krapet osobně.

Přátelé, zapřísahám vás, máte-li někdo kliku od počasí, udělejte s tím něco ! 

Trochu nostalgicky vzpomínám na časy hesel „Poručíme větru, dešti!“, ale to je trochu jiné povídání a nebudeme si kazit sobotu řečmi o státním dluhu. Vrhněme se raději na Harryho Pottera, to je taky fantasy, ale alespoň pobaví.

  Číst celý zápisek »

Jedeme dál

 

 

Přátelé, čtenáři,

konečně přichází další střípek potterovského vyprávění, střípek, který na sebe nechal dlouho čekat. Při jeho čtení vám některé pasáže mohou připadat povědomé. Je tomu tak proto, že krom jiného obsahuje odstavečky z vyřazených textů, konkrétně ty, o něž jste si psali a plamenně je objahovali. Čímž rovnou oznamuji, že to byl poslední podobný ústupek.

Protože je to ale jinak kapitolka zcela nová, došla jsem k závěru, že si zaslouží rafinované a podlé heslo. Takže chcete-li se dozvědět, jestli Harry vyrazí na záchranu Ginny nebo jste-li zvědaví na rodinu Tonyho, který z trojlístku přátel vytvořil čtyřlístek, budete muset vykoumat a číslicí napsat :

Co má společného vejce postavené na špičku a Skoro bezhlavý Nick ?

Prima počtení,

Vaše M.

 

« Předchozí stránka Další stránka »