Harry Potter 5 a půl-
Vyhledávání
Poslední komentáře
Huráááááááá! Přátelé, podařilo se mi na okamžik vloudit se k počítadlu, takže vám můžu napsat alespoň to nejpodstatnější.
- S půjčením mobilu a internetem v něm to vyšlo, ale nepodařilo se mi s jeho pomocí vložit příspěvek. Ovšem lze nahodit nadpis a zdá se, že půjde i komentovat, takže se může stát, že tu objevíte jen nadpis bez textu, který pak objevíte v komentáři.
- Do Nového roku vám přeju štěstí, spoustu lásky, zdraví, pohody…. a slunce v duši.
- Mám vás ráda,
i v roce 2012 vaše
M.
P.S. V noci tu samozřejmě budu s vámi !!!
Zlatíčka moje milovaná,
nepíše sem duch, ale skutečně já. Buďte, prosím, shovívaví k případným překlepům, ale podařilo se mi dostat k počítači s děsně miniaturním monitorem a vůbec na to nevidím. No, pořádně ani nemůžu psát, páč jsem si znemožnila i levou ruku úrazem (nebojte, bude to dobré). Dva lidé mi slíbili, že sem písnou… a koukám, vybodli se na to oba. Musím být stručná, můžu tu setrvat jen chviličku. Takže :
- Horší zprávy jsou, že jsem trochu dobitá a ten zatracený šmejd, ten poslepovaný comp, chcípnul týden po posledním zápisku. Jestli přežil disk, netuším, ale vytekly kondenzátory, šlusla deska a nejspíš s sebou vzala co mohla.
- Dobré zprávy jsou, že když to klapne, tak budu mít (MOŽNÁ) přes svátky půjčený mobil s internetem, takže bych se alespoň mohla dostat sem… a být s vámi. A někdy po Novém roce… bojím se doufat… snad bude nový (NOVÝ ! ne už žádný starý krám, co vydrží jen pár dní) počítač. A když ne… hm, tak zkusím opatřit zase alespoň něco, co snad přežije alespoň pár kapitol.
Vůbec nemáte tušení, jak moc na vás myslím a jak strašně moc mi scházíte.
Už musím pryč.
Líbám vás,
navždy vaše M.
Zdravíčko, drahoušci :c)
Když je všechno na h…, nemusí to nutně znamenat, že je to k ničemu. Existují i věci, které ač na h…., stojí za to.
Dneska mě rozesmála vzpomínka na příběh Vlasty Redla o tom, kterak hoří horní heršpická hospoda Hrbatý hrozen. V tu chvíli bylo jasné, že se s vámi o něj musím podělit, neznalým jej představit a znalým připomenout. Doufám, že vás pobaví. Protože kdyby se mi vás nepodařilo alespoň maličko rozesmát, tak by to bylo vážně na h….
A teď k Harrymu.
… a zápisek po kouskách
Zdravíčko vám všem !
Pravděpodobně už jste mnozí z vás zažili, co umí špatně nastavená nebo rozbitá tiskárna. Místo aby z ní lezla úhledná písmenka, tak skvěle čitelná narozdíl od toho, co mnohým z nás vzniká pod tužkou, začne dávit papíry poseté znaky připomínajícími rozsypaný čaj.
Ne, neřeším teď tiskárnu. Probírám se torzy souborů zachráněných z poškozeného disku havarovaného počítače. Veřte nebo ne, vypadá to úplně stejně. Nechci čaj ani vidět, jdu si pro kafe !
A vy si zatím, chcete-li, můžete přečíst (konečně) přepsanou, (konečně) učesanou a (konečně) přidanou kapitolu 69. Nezapomenutelná noc II. Nejásejte, anžto je to ta, kterou uz většna z vás dávno přelouskala v zaheslovaném stavu. Ale ! - není vyloučeno, že během dneška či zítřka přibude ještě jedna, nová, neošmataná a v záruce.
Tudíž se s vámi zatím ani neloučím, protože natolik věřím ve svůj brzký návrat, že by to ani nestálo za to.
Jsem zpět a je tu (ano, konečně) další hádanka.
Zdravím vás,
něžně vám třesu pravicí a ty, kteří se neostýchají, virtuálně objímám. Věřím, že vám absence zdejších přitroublých kapitol a studené deště nepokazily prázdniny, a doufám, že se se mnou podělíte o své letní zážitky.
Vím, je to k nevíře, i já sama se tomu zdráhám uvěřit, ale jsem konečně tu. Zvládnu tu dnes být jen krátce. V komentářích už proběhlo, že mě odstavilo zdraví, takže tím se nebudeme zdržovat. Co ovšem stojí za zmínku - krom jiného mi pošel počítač.